Síla ke křesťanskému životu
Každý den musíme dělat mnoho rozhodnutí. Co nám může pomoci v tom, abychom v takových situacích dokázali vidět danou věc z Božího hlediska a žít tak, aby z nás měl Bůh radost?
Stejně jako je náš vztah s Bohem zcela závislý na tom, co Bůh učinil skrze Ježíše Krista, i potřebná moudrost a síla ke křesťanskému životu přicházejí jedině od Boha. Jsme na tom podobně jako počítač, který má všechno potřebné k tomu, aby mohl dělat to, k čemu byl vyroben, ale nemá vlastní zdroj energie. V Kristu máme k dispozici všechno, co potřebujeme k tomu, abychom dokázali žít v souladu s Božími záměry, ale musíme stále čerpat ze správného zdroje síly, jímž je Duch svatý. Kdo ale Duch svatý je a jakou úlohu hraje v našem životě?
Duch svatý je zdrojem síly ke křesťanskému životu
Duch svatý je Bůh, třetí osoba trojjediného Boha.
„Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl."
(Jan 14,26)
Duch svatý je roven Otci i Synu. Je jen jeden Bůh, ale žije ve třech osobách. Duch svatý je třetí osobou trojjediného Boha.
Duch svatý přišel, aby žil v nás.
„Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho."
(Římanům 8,9)
Žije tedy v každém člověku, který přijal Ježíše.
Duch svatý přišel, aby nám umožnil poznat pravdu.
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy… On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
(Jan 16,13–14)
Duch svatý potvrzuje, že máme vztah s Bohem.
„Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti."
(Římanům 8,14–16)
Duch svatý proměňuje náš charakter a umožňuje nám účinně svědčit o Ježíši.
„Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání."
(Galatským 5,22–23)
„… ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země."
(Skutky 1,8)
Ne všichni křesťané žijí z moci ducha svatého
Křesťany se stáváme působením Ducha svatého (Jan 3,1–8). Od okamžiku, kdy jsme přijali Ježíše, v nás Duch svatý přebývá, ale ne každý křesťan žije z jeho moci. Bible vysvětluje, že existují tři typy lidí (1. Korintským 2,12 – 3,3):
Přirozený člověk
Je to člověk, který nevěří, že Ježíš Kristus svou smrtí zaplatil za jeho hříchy, a Duch svatý tedy nepřebývá v jeho životě. Život si řídí sám.
Duchovní člověk
Je to člověk, který důvěřuje Ježíši jako svému Spasiteli a žije křesťanským životem tak, že se spoléhá na sílu Ducha svatého. Jeho život řídí Kristus.
Tělesný člověk
Je to člověk, který věří, že Ježíš zaplatil za jeho hříchy, ale ve snaze žít křesťanským životem se spoléhá na vlastní síly. (Slovo „tělesný" se zde vztahuje k hříšné přirozenosti člověka jako protikladu „Ducha".) Život si řídí sám.
Jak být naplněn duchem svatým
Je třeba vyznat každý hřích, kterého jsme si vědomi.
„Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti."
(1. list Janův 1,9)
Je třeba odevzdat každou oblast života Bohu.
„Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce; ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti."
(Římanům 6,12–13)
Musíme důvěřovat Bohu, že nás Duchem svatým naplní.
„A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem."
(Efezským 5,18 NS)
V listu Efezským nám Bůh přikazuje, abychom byli naplněni Duchem svatým, z čehož je zřejmé, že je Božím přáním, aby každý křesťan žil z moci Duch svatého. Bible nás zároveň ujišťuje, že Bůh vyslyší prosby, které jsou v souladu s jeho vůlí:
„Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho."
(1. list Janův 5,14–15)
Duchem svatým můžeme být naplněni jedině skrze víru – musíme věřit Bohu, že v nás bude působit svou mocí a bude nás vést. Svou víru můžete vyjádřit například následující modlitbou:
„Nebeský Otče, uvědomuji si, že tě potřebuji. Uznávám, že jsem si sám řídil svůj život, a tím jsem proti tobě zhřešil (můžete Bohu vyznat i další konkrétní hříchy). Děkuji ti za to, že jsi mi všechny hříchy odpustil díky Kristově smrti na kříži. Prosím tě, Pane Ježíši, abys opět převzal vedení mého života. V poslušnosti tvému příkazu, abych se nechal naplňovat Duchem svatým, a na základě tvého zaslíbení, že vyslyšíš modlitbu, která je ve shodě s tvou vůlí, tě prosím, abys mě naplnil svým svatým Duchem. Děkuji ti, že jsi teď převzal vedení mého života a naplnil mě Duchem svatým. Amen."
Vyjadřuje tato modlitba to, co byste si přáli? Jestliže ano, můžete se takto modlit a Bůh vás naplní Duchem svatým. Naplnění Duchem svatým ale není jednorázová záležitost; máme se jím naplňovat neustále.
Jak můžeme zůstávat v plnosti ducha svatého
Jestliže zjistíme, že jsme nějakým činem neposlušnosti znovu převzali vládu ve svém životě do svých rukou, může nám pomoci takzvané „duchovní dýchání". Tento slovní obraz názorně ilustruje, jak se zbavit znečištění – hříchu – a znovu se přiblížit Bohu
Výdech spočívá v tom, že vyznáme svůj hřích – musíme souhlasit s Bohem v otázce našeho hříchu a poděkovat mu za odpuštění, a to na základě 1. listu Janova 1,9. Součástí vyznání je také pokání – změna postoje a jednání.
Nádech znamená, že předáme vedení svého života Kristu a přijmeme plnost Ducha svatého. Jinými slovy se vírou spolehneme na to, že Bůh převezme vedení našeho života a bude nám dávat sílu. Tato víra má svůj základ v Božím příkazu v Efezským 5,18 (NS) a zaslíbení v 1. listu Janově 5,14–15.